V posledních letech narostla komplikovanost organizací, takže teď jejich data nejsou vymezena systémy nainstalovanými v jejich prostorách. Dnes se data nacházejí i v datových centrech privátních cloudů, ve veřejném cloudu, v aplikacích SaaS a na mobilních zařízeních zaměstnanců. Kromě toho se podstatně změnil i charakter hrozeb, se kterými se organizace v dnešním světě setkávají, takže bezpečnostní opatření jen na perimetru sítě nebo jiná dílčí bezpečnostní řešení už zdaleka nestačí. Vyspělé kybernetické útoky, které se umí maskovat a mají dlouhodobou účinnost, sofistikovaně obcházejí tradiční bezpečnostní opatření.

V reakci na tento vývoj hrozeb začaly podnikové organizace kombinovat bezpečnostní produkty od různých dodavatelů. Organizace implementovaly vícevrstvé ochranné architektury tvořené různými bezpečnostními zařízeními včetně firewallů, antivirů, sandboxů a systémů prevence narušení (IPS). Jenže takový přístup nefunguje dobře. Různé dílčí produkty nepočítají se vzájemnou integrací a automatizací, naopak byly navrženy pro fungování v roztříštěném prostředí. Neobsahují žádné funkce na automatickou koordinaci nebo komunikaci s jinými bezpečnostními technologiemi v podnikové síti, natož se sítěmi mimo perimetr organizace. A protože „obránci zabezpečení“ musí při boji proti počítačovým útokům spoléhat na ten nejméně škálovatelný zdroj – lidi, je to problém.

Bezpečnostní opatření na perimetru nestačí

Je potřeba automatická a integrovaná bezpečnostní platforma, která vychází z nulové důvěry

Organizace potřebují být „bezpečnostně agilní“ a musí být schopné zvládat současné i stále se vyvíjející budoucí hrozby. Je nemožné bojovat proti vysoce automatizovanému protivníkovi staromódními neintegrovanými nástroji. Chce to automatickou a integrovanou bezpečnostní platformu.

Základem takové bezpečnostní platformy musí být přístup s nulovou důvěrou, což znamená, že by se zabezpečení mělo soustředit na praktické dopady pro firmu a mělo by být navržené tzv. zevnitř (začít od dat, která je třeba chránit). Pro nulovou důvěru je nutné určit, kdo potřebuje přístup k čemu, navíc je třeba prověřovat a protokolovat veškerý provoz.